Letecký konstruktér Ing. Šlechta byl vedoucím konstrukce letadlového oddělení ČKD, které mělo být v roce 1934 pro nedostatek zakázek zrušeno. V té době byl nedostatek lehkých spolehlivých a úsporných letounů, na kterých by bylo možno vycvičit piloty v akci „1000 pilotů republice“. Ing. Šlechta vzniklé situace využil a na ředitelství ČKD prosadil stavbu prototypu letounu Praga E 114. Byl to celodřevěný hornokřídlý samonosný jednoplošník s autostabilním profilem křídla, který již měl uzavřenou kabinu a sedadla posádky vedle sebe. To byla v roce 1934 velmi moderní koncepce sportovního letounu, která se až mnohem později prosadila na celém světě, přes letouny Cessna až do konstrukcí mnoha výrobců dnešních dnů. Už v září 1934 se prototyp letounu zúčastnil Národního letu RČS, vedl si dobře i přesto, že měl nejslabší motor ze všech účastníků, ale díky zaolejované svíčce dvouválcového amerického motoru Aeronca o výkonu 36 k.s. nadějnou soutěž nedokončil. Již v prosinci stejného roku E 114 létala na pařížském aerosalonu, kde předváděla i jednoduchou akrobacii. Cestu tam i zpět ulétla za 13 hodin čistého letového času. Na začátku roku 1935 byl prototyp E 114 předán do Vojenského technického leteckého ústavu, kde byl podroben důkladným letovým zkouškám. V dubnu odlétla E 114 do Bruselu, kde byla vystavena v československém pavilonu Světové výstavy.
        Sériová výroba letounu E 114 byla připravena pod novým obchodním názvem „Air Baby“. Tento obchodní název měl zdůraznit určení i příbuzné vlastnosti s tehdy oblíbeným lidovým automobilem Praga „Baby“. Konstrukce draku byla v některých místech zesílena a do letounu byl zamontován prototyp nového československého leteckého motoru konstrukce Ing. Šimůnka - Praga B o výkonu 36/40 k.s. V roce 1935 se dostaly první „Bejbinky“, jak se letounu začalo přezdívat, do aeroklubů a odboček MLL. Sloužily spolehlivě ve výcviku, k sportovním a turistickým letům. Britský týdeník „The Aeroplane“ se v rozsáhlém článku vyslovil velmi pochvalně o konstrukci a letových vlastnostech E 114. Druhého národního letu RČS, pořádaného v září 1935 se na trati 1144 km zúčastnilo mezi 50 soutěžícími již 14 letounů Praga „Air Baby“. V celkové klasifikaci této soutěže dobyla E 114 prvních 9 míst s výjimkou šestého místa, které jediné získal jiný letoun! O letoun E 114 se začala zajímat letecká veřejnost v celé Evropě. Dostavil se i obchodní zájem a ještě v roce 1935 získala licenční práva na výrobu E-114 britská firma Hillson z Manchesteru.
       Ani v roce 1936 nezůstala „Bejbinka“ nic dlužna své již získané dobré pověsti. S československým licenčním vzorovým kusem letounu E 114 uletěl britský letec H. L. Brook 14 722 km za 16 dnů a 4 hodiny z Lympne v Anglii do Kapského Města v Jižní Africe a ustavil tak anglický Národní rekord lehkých letadel. Praga E 114 zaútočila i na světové rekordy. V červnu vytvořila nový světový rekord na vzdálenost v kategorii turistických letadel do prázdné hmotnosti 280 kg, kdy proletěla trať Cheb - Vilnius ve vzdálenosti 1020 km. „Bejbinka“ měla ještě rezervu v nosnosti i výkonu motoru, proto se hned v srpnu vydaly dva letouny z Prahy do Moskvy (vzdálenost 1680 km). Do obou letadel byly nainstalovány pomocné nádrže na benzin a olej. Přetížený letoun, jehož vzletová hmotnost byla necelých 600 kg, ulétl tuto vzdálenost v nepříznivém počasí průměrnou rychlostí 115,2 km/h při hodinové spotřebě paliva 9,25 l. V roce 1936 se E 114 účastnila ještě Hvězdicového letu XI. Olympiády v Berlíně a Mezinárodního hvězdicového letu v Siofoku (v Maďarsku). V obou soutěžích obsadila první dvě místa. 

        V roce 1937 byla vyrobena druhá série E 114, ta již byla schválena dle mezinárodních leteckých předpisů CINA. V červenci 1937 „Bejbinka“ ustavila světový rychlostní rekord na trati 100 km výkonem 146,699 km/h a na trati 1000 km výkonem 144,148 km/h. Koncem roku 1937 došlo ke změně v technických podmínkách pro uznávání světových leteckých rekordů. Dosud byly letouny děleny do kategorií podle jejich prázdné hmotnosti a Praga E 114 byla zařazena v kategorii do 280 kg. Nadále se rekordy měly ustavovat v kategoriích podle obsahu válců motoru - Praga E 114 byla zařazena v kategorii do 2 litrů obsahu motoru.
        Poslední rekordní let „Bejbinky“ před vypuknutím války, na který se vydala 14. července 1938, byl let z Prahy do Bagdádu v délce asi 3200 km. Pilotem byl kpt. Polma, který s  „Bejbinkou“, která byla přetížena na neuvěřitelných 650 kg odstartoval z pražského letiště Ruzyně. Letoun přeletěl Cařihrad (dnes Istanbul) a pokračoval v letu nad Malou Asií po letové cestě stanovené tureckou vládou. Avšak v tomto úseku letu byla „Bejbinka“ zaskočena velkou nepřízní počasí. Kpt. Polma se musel rozhodnout, buď letět dále v noční bouři, v neznámém horském terénu s lehkým letounem bez speciálních přístrojů nebo se vrátit do Cařihradu, pokud to ještě jde. I když nebyl dosažen původní cíl letu, platný francouzský rekord byl přesto překonán o 320 km, neboť vzdálenost Praha – Cařihrad činí 1560 km.
        Celkem bylo v období před válkou vyrobeno asi 100 kusů „Bejbinek“, z tohoto množství bylo 43 letounů vyrobeno v Británii, v československé licenci. Tři licenční kusy Hillson Praga byly prodány až do Austrálie. Do Rumunska byla prodána série letounů, později i licenční práva. „Bejbinky“ byly prodány i do Francie, kde prodej výrobní licence překazila válka. Jeden kus E 114 byl továrnou ČKD darován do Íránu. Poslední vyrobené „Bejbinky“ byly prodány až v květnu 1941 do Slovenského štátu.

V roce 1946 byla v Letadlovém oddělení ČKD výroba letounů Praga E 114 obnovena, především pro jejich výborné letové vlastnosti, nenáročný provoz a hospodárnost. Konstrukce „Bejbinky“ byla zpevněna a dále vylepšena, byly použity nové výkonnější československé letecké motory Praga D (asi 10 kusů) a Walter Mikron III (asi 110 kusů).
          Poválečné „Bejbinky“ se nelišily pouze instalací pohonné jednotky, ale měly upravenou i konstrukci draku. Měly nový, lichoběžníkový tvar svislé ocasní plochy, odlišně řešené otevírání krytu kabiny, o osm centimetrů delší prostor pro posádku, větší obsah palivové nádrže, větší vzepětí křídla, letoun měl již podélné aerodynamické vyvážení a podvozek byl opatřen hydraulickými brzdami. Celodřevěná konstrukce draku byla stavěna z pevnější, ale těžší bukové překližky oproti předválečným E 114, které byly stavěny z  překližky olšové. V letech 1946 -1949 bylo vyrobeno několik sérií „Bejbin“ v celkovém počtu asi 120 kusů. „Bejbinku“ se opět podařilo prodat do zahraničí - 10 kusů do Francie, další do Finska, Itálie a Maroka. Koncem roku 1948 byla provedena kontrola pevnosti trupu s vlečným zařízením podle britského předpisu BCAR a „Bejbinka“ mohla začít i vlekat. Praga E 114 v roce 1947 zvítězila v první poválečné mezinárodní soutěži sportovních letounů v ČSR „O modrou stuhu města Zlína“. V zahraničí získala první cenu v Rallye města Cannes a první cenu v Rallye města St. Etienne. Po roce 1948 se vlivem politického vývoje dostala Československá republika do mezinárodní izolace a letoun dále nebyl exportován do demokratické části světa. Praga E 114 se v Československu svými letovými vlastnostmi již nehodila do nové koncepce výcviku sportovních pilotů v aeroklubech, které byly začleněny do „Dosletu“, později do Svazu pro spolupráci s armádou a byla brzy stahována z provozu a rušena. Celkem bylo vyrobeno asi 220 kusů všech verzí letounu Praga E 114 „Air Baby“ včetně předválečné licenční britské výroby. Letouny Praga E 114 prodané do západní Evropy létaly většinou až do konce 60. let. Lze konstatovat, že letoun Praga E 114 je jedním z nejúspěšnějších letounů československé konstrukce a jediným letounem, který byl vyráběn před válkou i v poválečném období.

Tento letoun Praga E 114 M výrobního čísla 122 byl vyroben v Letadlovém oddělení ČKD Praga v roce 1947. Tak, jako naprostá většina po válce vyrobených letounů E-114 byl vybaven leteckým motorem Walter Mikron III. Do leteckého rejstříku byl zapsán 11. 9. 1947 pod poznávací značkou OK-BGQ a byl jedním z deseti letounů exportovaných do Francie (F-BCSQ). V roce 1952 byl prodán do Švýcarska, kde létal pod poznávací značkou HB-UAD. Svou letovou činnost ukončil jako HB-UAD s již nepůvodním leteckým motorem Continental/Rolls Royce C 90. Jeho celkový nálet do roku 1987 byl 1583 letových hodin a 3640 startů. Podle data zápisu do rejstříku lze konstatovat, že tento letoun Praga E 114 je nejstarším letuschopným letounem Československé konstrukce a výroby.